#Povídání o jídle

Řapíkatý celer

publikováno: 28.1.2022

Řapíkatý celer a zdraví

Celer si nejčastěji představíme jen jako nezbytnou součást zeleninové polévky. To je ale velká škoda, protože jeho účinky pro zdraví a imunitu jsou opravdu úctyhodné. Tušili jste například, že celer působí antisepticky a obsahuje velké množství prospěšných vitamínů a minerálů?

Historie využití celeru ve všech jeho podobách sahá už do starověku. Jeho listy sbírali už staří Římané, Řekové a Egypťané. Používali je nejenom jako koření, ale přisuzovali mu i afrodiziakální účinky. Do naši provenience se dostal až v 17. století a to přímou cestou z Itálie.

Víte, že: zatímco ve střední Evropě je oblíbený celer bulvový, Francouzi, Španělé nebo Američané používají k přípravě jídla téměř výhradně celer řapíkatý? A jeho podzemní část často nejsou schopni ani identifikovat.

PROČ NÁS ŘAPÍKATÝ CELER UMÍ OCHRÁNIT PŘED MIKROORGANISMY?

Specifická chuť a vůně celeru už odradila celou řadu konzumentů. Všechno je ale jen otázka zvyku. Vždyť malé děti musí ochutnat nový druh jídla až patnáctkrát, aby si zvykly na jeho chuť. A ani u dospělých to není jiné. Řada lidí vám potvrdí, že přes počáteční odpor se lze projíst i k olivám nebo třeba k mořským plodům. A stejné je to i celerem.

Jeho kořenité aroma a vůně navíc není samoúčelná. Způsobují ji éterické oleje, které rostlinu celeru chrání před nevítanými mikroorganismy, jakými jsou plísně, viry nebo bakterie. A tytéž éterické oleje dokáží při konzumaci celeru prostoupit našimi sliznicemi (ústy, žaludkem a střevy) a cíleně zaútočit tam, kde je to zrovna potřeba.

Chrání a desinfikují náš zažívací trakt a dokáží působit i v jiných částech našeho těla, zejména v ledvinách a močových cestách. Celer se tak velmi dobře uplatní jako podpůrná léčba při celé řadě onemocnění. Při zánětech dýchacích cest kupříkladu čistí nosní a krční sliznice a pomáhá rozpouštět hleny. Nejlépe se uplatní v syrovém stavu, takže si s chutí připravte celerový salát, pomazánku z řapíkatého celeru nebo jednoduše použijte odšťavňovač a přidejte celer do svého oblíbeného smoothie.

PROSPĚŠNÉ VITAMÍNY A MINERÁLY V CELERU

Pojďme se nyní na celer podívat z hlediska nutriční hodnoty. Jaké vitamíny a minerály v něm najdeme zastoupené nejhojněji?

  • Listy celeru obsahují množství vitamínu C (dokonce více než citron), takže pomáhají budovat naši imunitu.
  • Vitamíny skupiny B jsou v něm také hojně zastoupeny, potřebují je naše nervy, ale i pokožka, nehty a zdravě fungující zažívání.
  • Vitamín A podporuje tvorbu zrakového pigmentu a působí proti vzniku šerosleposti.
  • Z dalších vitamínů můžeme jistě jmenovat vitamín K (nutný pro správnou srážlivost krve a mineralizaci kostí) a vitamín E.
  • Nejvýznamnějšími minerály jsou jód, zinek, vápník, sodík, železo, chrom, draslík a hořčík.
  • Obsahuje rovněž fytochemikálie, které stimulují tvorbu bílých krvinek a působí tak preventivně proti rakovině a dalším onemocněním.

25.10. Světový den těstovin

publikováno: 22.10.2021

Těstoviny mají dnes svátek, popřejte špagetám i vrtulím!

Mezinárodní den těstovin byl stanoven na 25. října a slaví se od roku 1998. Jeho cílem bylo zpopularizovat těstoviny, což se evidentně povedlo. Každý obyvatel ČR podle statistik snědl v roce 2018 přes 8 kilo těstovin! Přitom v roce 2010 to bylo kolem 7 a v roce 1995 jen 3,8 kilogramu. Těstoviny jsou tedy velmi oblíbené, a proto se sluší jejich svátek oslavit... a třeba se o nich i něco dozvědět.

Každý si pod pojmem těstoviny asi představí něco jiného, tedy hlavně co se tvaru týče. Vyhláška Ministerstva zemědělství je definuje jako ?potraviny vyrobené tvarováním nekynutého a chemicky nekypřeného těsta připraveného zejména z mlýnských obilných výrobků nebo jejich směsí.

Mohou být z různých druhů mouky, tedy pšeničné, semolinové, žitné, špaldové, kukuřičné, pohankové, rýžové, amarantové. Dělí se také na vaječné a nevaječné, sušené a nesušené. Podle použití pak rozlišujeme zavářkové a přílohové. Podle tvaru protlačované nebo řezané.

Rozeznáte penne od linguine?

Každá domácnost má své nejoblíbenější těstoviny, ale statistika říká, že nejprodávanější jsou u nás bezvaječná vřetena, za nimi jsou špagety, pak kolínka a polévkové nudle. Vy byste možná jmenovali ještě fleky nebo mašličky a milovníci italské kuchyně by zase vysypali z rukávu přesné názvy klidně i několika desítek druhů. Ale asi nikdo nemůže znát všechny ? je jich prý po světě až na šest set.

Liší se od sebe tvarem, ale i tím, do jakého pokrmu se hodí. Proto nabízíme přehled těch nejběžnějších a jejich nejlepší využití:

  • Penne - trubky s rýhou a šikmým koncem, dobré k sýrovým a smetanovým omáčkám.
  • Spaghetti - špagety jsou tenké provázky, ideální k rajčatovým omáčkám, jsou klasikou mezi těstovinami.
  • Fusilli - spirály, ze kterých jsou dobré saláty, ale hodí se i k omáčkám.
  • Maccheroni - česky makaróny, silnější špagety, ale duté, doporučují se k řidším omáčkám.
  • Farfalle - mašličky, vhodné do salátů i pokrmů s kousky zeleniny, masa a šťávou či omáčkou.
  • Tagliatelle - široké nudle, vhodné k omáčkám.
  • Linguine - užší lasagne nebo placaté špagety, hodí se k mořským plodům nebo se do nich dává pesto.
  • Cannelloni - velké roury nebo závitky, které se plní masem, špenátem, sýrem s bešamelem nebo rajčatovou omáčkou.
  • Fettuccine - silnější tagliatelle, vlastně pásky z těsta, hodí se k těžším omáčkám.
  • Ravioli - různě plněné taštičky: masem, špenátem, sýrem.
  • Tortelinni - plněné těstoviny, většinou ve tvaru prstýnku.
  • Pappardelle - stočené, různě široké nudle (2?4 cm), hodí se také k omáčkám.

Na světě je mnoho stovek druhů těstovin, některé se hodí do omáček, jiné spíš do salátů.

Proč si dopřát těstoviny?

Těstoviny jsou v kuchyni skvělým parťákem pro začínající kuchaře, protože jejich příprava je snadná a většinou netrvá dlouho. Doporučují je i výživoví poradci, kteří je ale radí kombinovat se zeleninou, rybami nebo mořskými plody a jíst je spíš jako přílohu než hlavní jídlo, tedy dát si jich málo. Ostatně mezi těstoviny patří i kuskus, který najdete v mnoha zdravých receptech.

Kvalitní těstoviny z tvrdé pšenice jsou oblíbené i proto, že mají nižší glykemický index ? ovšem ten se zvyšuje, pokud těstoviny neuvaříte na skus, ale rozvaříte je. Ty vás zasytí na kratší dobu. O špagetách jako o základu své krásy ráda povídá slavná Sophia Loren.

Kromě komplexních sacharidů obsahují těstoviny i vitaminy B a různé minerály. Ty celozrnné jsou pak i dobrým zdrojem vlákniny ? mají kolem 8 g na 100 g těstovin. Ty z bílé mouky jen kolem 3 g vlákniny, a právě proto se doporučuje jejich kombinace se zeleninou.


21.10. Den jablek

publikováno: 12.10.2021

Věděli jste, že se v říjnu slaví Mezinárodní den jablek? Znáte konkrétní důvody, proč je jablko tak významné?

Svátek vznikl v Anglii, kde mají přísloví: "Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí".
U nás je podobné: "Denně jedno jablko, k doktoru daleko."

Jablka pro zdraví a detoxikaci. Obyčejné ovoce s neobyčejnými vlastnostmi :-)

Tuzemský elixír zdraví a mládí

Nabídka ovoce v obchodech a na trzích je v současnosti neuvěřitelně široká a stále se rozrůstá. Každý den můžeme vybírat mezi mnoha různými plody, které lákají nevšedními tvary, barvami či vůněmi. Na dosah ruky máme ovoce pocházející z těch nejexotičtějších míst naší planety. Tradiční jablka proto dnes stojí tak trochu stranou. To však nic nemění na tom, že právě jablka jsou tuzemským elixírem zdraví a mládí.

V našich končinách představují snadno dostupný a cenově přijatelný zdroj řady cenných bioaktivních látek, které jsou prospěšné pro fungování celého lidského organismu. Jablka jsou přitom také skvělou součástí dietního nebo detoxikačního jídelníčku.

V tomto článku se na jablka, obyčejné ovoce s neobyčejnými vlastnostmi, zaměříme.

Je totiž doba podzimní sklizně, a tak informace o účincích a využití jablek jistě přijdou vhod.

O tom, že jablka s 85 % vody, nízkou kalorickou hodnotou, ale vysokým obsahem nutričně zajímavých látek, ideálně zapadnou do zdravé výživy, není pochyb. Méně známé je to, že konzumace jablek funguje jako prevence rakoviny střeva. Jablka příznivě ovlivňují činnost střev, podporují trávení a metabolismus, pomáhají také od některých zažívacích potíží.

 


Světový den výživy

publikováno: 12.10.2021

World Food Day (WFD) je dnem akcí proti hladu a byl založen Organizací pro výživu a zemědělství Food and Agriculture Organization (FAO) jako  specializovaná agentura OSN, v roce 1979. Datum 16. října bylo zvoleno jako připomínka výročí založení FAO v roce 1945.

V tento den bychom si měli připomenout stálý problém nedostatku potravy v některých rozvojových zemích, kde často na hlad a podvýživu umírají zejména děti a s tím spojený další problém, který je opačný a týká se ""vyspělé"" části světa - obezitu, přejídání se a nezdravá strava, kterou trpí jak dospělí a samozřejmě i jejich děti, neboť stravování je základní potřebou a dítě nejčastěji získává návyky od svých rodičů. "

Světový den výživy není jen pro odborníky. Jak se můžeme zapojit my, spotřebitelé?

Musíme si uvědomit, že my spotřebitelé nejsme jen pasivní jedlíci! I my všichni se můžeme stát potravinovými hrdiny. Máme schopnost pozitivně ovlivňovat to, co se vyrábí, tím, jaké potraviny si vybíráme. Každý tak může přispět k udržitelnějším potravinovým systémům, tím, že se zdravé jídlo stane součástí jeho životního stylu.

Můžeme začít např. tím, že budeme jíst více zdravých, lokálních a sezónních potravin, nebudeme potravinami plýtvat, budeme k jídlu přistupovat s respektem a budeme si vážit práce lidí, kteří se na jeho výrobě podíleli nebo se dokonce pokusíme vypěstovat si některé potraviny sami doma. Důležité je jít dobrým příkladem našim dětem.


Povídání o čajích

publikováno: 24.9.2021

Přišel podzimní čas, který je pro mnohé časem čajů. Při šálku tohoto chutného a populárního nápoje si můžete přečíst dnešní článek o tom, jak čaje dělíme a jakými úpravami čaj prochází, než se dostane na váš stůl.

Tento stále populárnější nápoj v sobě ukrývá nejen kouzlo jakési tradice, ale také rozmanité chuťové nuance a zejména celou řadu účinných a zdraví prospěšných látek.

Pod slovem "čaj" si můžeme představit různé druhy. Dají se rozdělit na tzv. čaje pravé, tj. pocházející z rostliny rodu čajovníku (Camellia), nejčastěji čínského nebo assamského. Dále čaje ovocné, obsahující alespoň 50 % sušeného ovoce a čaje bylinné, kam patří také např. rooibos nebo maté. Všechny se mohou dochucovat sušenými plody, květy, bylinkami nebo kořením. Pro komerčnější využití a větší pestrost se přidávají už méně žádoucí sladidla, regulátory kyselosti, umělý vitamín C nebo aromata. V dnešní době se jedná o přírodní nebo přírodně identická. I čaje v bio kvalitě mají u nás povolen obsah přírodních aromat do 5 %. Mezi druhy čajů patří i výrobky z nich, tedy čajové extrakty a instantní čaje.

Podívejme se blíže na jednotlivé skupiny:

Pravé čaje
Nejvyšší dva lístky a nerozvinutý listový pupen se z čajovníkových keřů posbírají, nechají zavadnout až do obsahu vody přibližně 60 % a poté jsou drceny (válcovány) za účelem narušení jejich povrchu. U některých se pak nechá proběhnout tzv. fermentace. Ve skutečnosti se jedná o proces oxidace, kdy narušená buněčná stěna listů ?pustí? šťávu, která na vzduchu reaguje, tmavne a čaj tak postupně získává svou charakteristickou chuť a vůni. Poté následuje proces sušení, kdy se obsah vlhkosti listů sníží asi na 6 %, a třídění listů podle velikosti.
Pravé čaje mají podle zpracování kolísavý obsah kofeinu, theofylinu, tříslovin, silic, barviv, vitamínů (B1, B2, B3, C, E), fluoru, draslíku, hořčíku a množství dalších účinných látek.
Kofein (tein) je obsažen v množství asi 1,5 ? 4 %. V čaji má účinky s pozvolným odezníváním. Patří mezi ně stimulace centrální nervové soustavy, povzbuzení srdeční činnosti, zvyšování sekrece žaludečních šťáv, je močopudný, ovlivňuje dýchání a tedy také okysličování těla.
Třísloviny (polyfenoly) jsou obsaženy až v 25 %. Vážou kofein a snižují tak jeho účinek. V nálevu převládají po delším louhování nebo stání, chuť se stává natrpklá, lehce svíravá. Účinky jsou spíše adstringentní (stahující), pomáhající při žaludečních a střevních potížích a průjmech.
Kvalitní polofermentované, zelené a bílé čaje snesou vícero zalití, doba louhování se pak postupně zkracuje. Důležitá je také kvalita vody. Pijí se vždy čerstvě připravené, k žádaným účinkům postačí dva až pět šálků denně.

Černý čaj
Čajovníkové listy byly během zpracování podrobeny úplné fermentaci, získaly tak tmavě hnědou až černou barvu. Obsažené látky v zaschlé šťávě na jejich povrchu dávají nálevu charakteristickou měděnou barvu a jsou nejlépe rozpustné v horké vodě, proto se zalévají vroucí vodou a nechávají louhovat po dobu 3 ? 5 minut. Při době louhování 2 ? 3 minuty se uvolňuje nejprve povzbudivý kofein. Pokud ho necháme ve vodě déle (max.do 5 minut), uvolní se další látky, například třísloviny.

Zvláštní skupinou černého čaje je čínský Pu Erh. Jedná se o čaj listový, často stlačený do různě velkých tvarů. Vzniká pozvolnou kontrolovanou fermentací zeleného čaje za přítomnosti specifických bakterií. Jeho vůně a chuť je intenzívní, charakteristicky zemitá až zatuchlá. Mezi jeho nejznámější ověřené účinky patří pomáhání při optimalizaci hladiny cholesterolu v krvi, v boji s nadváhou, při očistných kúrách.

Zelený čaj
Při zpracování neprochází procesem fermentace. Po zavadnutí se listy napařují a pak suší, nestačí tedy získat hnědé zabarvení. Díky odlišnému zpracování má zachováno více prospěšných látek, mezi něž se řadí zejména tzv. EGCG (derivát kyseliny gallové) s preventivními protirakovinnými účinky, dále látky upravující vysoký krevní tlak, díky obsahu antioxidantů chrání buňky a zpomaluje stárnutí. 
Zalévá se vodou o teplotě 60 ? 80 °C a louhuje nejvýše 3 minuty. Při dodržení správné přípravy získáte téměř netrpký, lahodný, osvěžující nápoj s řadou chuťových odstínů podle typu čaje.

Polofermentovaný čaj (Oolong)
Při zpracování je stupeň fermentace různý v rozpětí 20 ? 90 %, výsledkem jsou rozmanité typy od jasně zelených až po tmavě hnědé. Listy zůstávají celé, někdy jsou smotány do kuliček, pro svou barvu bývají nazývány modrozelené. Mají delikátní chuť často s nádechem medu, ovoce nebo pečených kaštanů. Tradičním producentem je Taiwan.

Žlutý čaj
Je považován za raritní, dříve produkovaný pouze pro čínský císařský dvůr. Zpracování je stejné jako u čaje zeleného, v poslední fázi se ale lístky suší pozvolna až několik dnů.

Bílý čaj
Sbírají se ještě nerozvinuté ochmířené stříbřité listové pupeny (Silver Tips), které se nechají lehce zavadnout a následně se suší. Mají světlý nálev jedinečné nasládlé ovocné chuti. Někdy se ručně svinují a zdobí květy - tzv. kvetoucí čaje.


Mák

publikováno: 6.9.2021

Složení makových semen

Maková semena jsou nutričně velmi hodnotná. Z živin vyniká mák obsahem tuků (kolem 40 %) velmi příznivého složení mastných kyselin. Díky významnému množství tuků má mák vysokou energetickou hodnotu (2000 kJ/100 g) a také výborné chuťové vlastnosti. Množství sacharidů se pohybuje kolem 25 %, za zmínku rozhodně stojí vysoký obsah vlákniny. Významný je také obsah bílkovin (22 %). Mák je výborným zdrojem vápníku (až 1400 mg/100 g), což je více než v sýrech, avšak vzhledem k jeho nízké frekvenci konzumace a menšímu zkonzumovanému množství ho nelze považovat za zdroj nejvýznamnější. Také obsah železa je vysoký (9 mg/100 g), to je několikanásobně vyšší než v mase, avšak ve srovnání s masem je jeho míra vstřebávání mnohem nižší. Z minerálních látek stojí za zmínku obsah hořčíku, fosforu a draslíku. Z vitaminů je nejvíce zastoupen vitamin E a také vitaminy skupiny B. Proto, aby tělo využilo všechny živiny v máku obsažené, je třeba maková semena před konzumací rozemlít. Jinak projdou zažívacím traktem bez většího efektu, nevyužitelná.

Ve spotřebním koši se mák nezařazuje do žádné potravinové skupiny, ač je bohatým zdrojem tuků.

Mák v kuchyni

Mák se považuje za cennou surovinu při přípravě pokrmů, často je zařazován mezi pochutiny. Chuť máku je výrazně aromatická, olejovitá a nasládlá, což se projevuje zejména po rozemletí. Největší využití nachází mák při výrobě cukrárenských výrobků, moučníků a náplní do jemného pečiva. Hojně je používaný v pekárenské výrobě při pečení a k posypu pečiva sladkého i slaného. Významným produktem je makový olej určený do studené kuchyně, hodí se ke všem sladkým pokrmům.

Nepříznivou vlastností máku je jeho poměrně malá stabilita způsobená vysokým obsahem tuků, především nenasycených mastných kyselin. Mechanickým porušením semen, zejména pomletím, dojde k výraznému zrychlení oxidace tuků. Při ní vzniká řada sloučenin, díky kterým mák žlukne a získává tak nepříjemnou chuť a vůni. K znehodnocení máku může dojít také zvlhnutím, zplesnivěním, napadením živočišnými škůdci nebo společným skladováním s potravinami s výrazným pachem. Mák je proto nutné uchovávat v čisté uzavřené nádobě, v suchu, temnu a chladu. Z důvodu nízké stability je mák vhodné rozemlít těsně před zpracováním a konzumací. Je-li třeba rozemletý mák skladovat, třeba i jen krátkou dobu (2-3 dny), je dobré smíchat ho s moučkovým cukrem. Tím dojde k omezení kontaktu makového oleje se vzdušným kyslíkem. Takto skladovaný mák je před konzumací vhodné tepelně upravit, např. pečením. Další možností je uchovávat namletý mák v mrazničce, kde vydrží i půl roku.


Quinoa

publikováno: 19.5.2021
Foto

Matka všech zrn!

Tak se quinoe přezdívá v Jižní Americe.
Ačkoliv vypadá jako semínko, ve skutečnosti se jedná spíše o obilovinu, která je přirozeně bezlepková. Je velice bohatá na proteiny a obsahuje dokonce 2x více vlákniny než ostatní běžné obiloviny. V kuchyni je quinoa vyslovený poklad! Skvěle se hodí jako samostatná příloha například místo rýže. Můžete si ji udělat nasladko i naslano. Překvapivě obě dvě kombinace se ke quinoe hodí.

A jak se vlastně quinoa připravuje? Podobně jako rýže. Smíchejte quinou s vodou (přibližně 1 hrnek quinoy s 3 hrnky vody). Přiveďte k varu, poté stáhněte teplotu a nechte 15 až 20 minut vařit. To, že je quinoa hotová poznáte tak, že jednotlivá zrníčka "vystrčí malé ocásky".
My osobně máme nejraději quinou ochucenou citronovou šťávou a zamíchanou do zeleninového salátu. A vy?

Vše o Quinoe

Možná jste se s tímto neobvyklým názvem setkali relativně nedávno a tápete, co je to za semínka, jak se jedí a k čemu jsou dobrá. Výborně, pusťme se do toho!

Quinoa, v původním překladu "matka zrn", je opředena mnoha zajímavostmi. Říká se jí také Merlík čilský a v Americe ji znají déle než 5 000 let. I my, Evropané, konečně přicházíme této atraktivní superpotravině na chuť.

Tato nutriční bomba chutná nasladko i naslano a její využití v kuchyni je velmi pestré. Odborníci přes nutriční výživu ji doporučují zejména kvůli vysokému obsahu bílkovin.

A co že to ta quinoa vlastně je?

  1. Jde o bezlepkovou obilovinu (přesněji řečeno, jedná se o pseudoobilovinu) - dobrá alternativa pro každého, komu nedělá dobře lepek
  2. Obsahuje 2x více vlákniny ve srovnání s klasickými obilovinami
  3. Výhodou je nízký glykemický index, takže quinoa zasytí na delší dobu
  4. Je lehce stravitelná
  5. Najdeme v ní veškeré esenciální aminokyseliny a důležité proteiny
  6. Z minerálů je to především hořčík, vápník, draslík, měď, mangan, zinek, sodík, z vitamínů E a B3

Copak je to za rostlinu?

Merlík čilský dorůstá do výšky 1 až 2 metrů. Botanikům se podařilo vyšlechtit obrovské množství kultivarů, takže rostlina je co do své podoby hodně proměnlivá. Dobře se jí daří ve vyšších polohách, najdeme ji zejména v oblasti jihoamerických And. Z pěstování Merlíku čilského těží kromě Chile i hornatá Bolívie. V poslední době je o quinou obrovský zájem hlavně v Evropě, takže poptávku se snaží uspokojit i další země, jako třeba Peru, Ekvádor nebo Kolumbie.

Drobná zrníčka jsou nejčastěji bílá, červená nebo hnědá. Světlá mají nejjemnější chuť a hodí se pro každého, kdo s quinoou teprve začíná.

S quinoou v kuchyni

Rada nad zlato: Abyste se zbavili hořkých saponinů, které mohou někomu vadit, quinou pořádně propláchněte pod tekoucí vodou nebo ji nechte přes noc namočenou a ráno vodu vyměňte.

Quinoa se dá připravit na mnoho způsobů. Každý den můžete neznalým hostům servírovat různé lahůdky, aniž by poznali, že jste pokaždé sáhli po Merlíku čilském.

Nejčastěji se připravuje jako příloha místo rýže, hodí se k zahuštění polévek a omáček, vykouzlíte z ní báječnou kaši a přidejte ji i do oblíbeného smoothie. Když zrníčka pomelete, získáte bezlepkovou mouku. Quinoa báječně chutná v rizotu a dalších zapečených pokrmech.

Pár drobností na závěr

Quinoa umí překvapit. Roste u rovníku, ale i v mírném pásmu, a narazíte na ni dokonce v nadmořské výšce okolo 4 000 metrů. Za příznivých podmínek semínka Merlíku čilského vyklíčí hned druhý den po sklizni, neznají totiž období vegetačního klidu. Pokud dlouho prší v době, kdy rostlina plodí, je to zlé. Déšť smyje saponiny, které na povrchu chrání semínka před mlsnými zobáky ptáků. Na semínkách si pak během chvilky pochutnají celá hejna nenasytného ptactva.


Mezinárodní rok ovoce a zeleniny

publikováno: 19.5.2021
Foto

Víte, že letošní rok byl vyhlášen Mezinárodním rokem ovoce a zeleniny? Jde o jedinečnou příležitost upozornit na důležitost ovoce a zeleniny v naší výživě.

Valné prohlášení OSN vyhlásilo rok 2021 Mezinárodním rokem ovoce a zeleniny. Je to jedinečná příležitost upozornit na důležitou roli ovoce a zeleniny ve výživě člověka, v oblasti zajišťování potravy a zdraví a v oblasti udržitelného rozvoje přírody.

Stanovené cíle

V jednotlivých zemích na celém světě se pěstuje mnoho typických plodin, které jsou součástí místních tradičních jídel. Různé druhy ovoce a zeleniny představují širokou škálu tvarů, chutí, barev, vůní i zdravotních účinků. Mohou se konzumovat čerstvé, konzervované nebo jinak tepelně upravené. Jako prevence proti chronickým onemocněním (cukrovka, rakovina, oběhové nemoci, obezita) se doporučuje minimální množství 400 g. Z celosvětového pohledu je však toto množství pro řadu lidí nedosažitelné. Například proto, že čerstvé ovoce a zelenina jsou leckdy dražší než nezdravé rychlé občerstvení. Cílem Mezinárodního roku ovoce a zeleniny je zvýšit povědomí o zdravotních výhodách konzumace ovoce a zeleniny, propagovat jejich pěstování v souladu s udržitelností, modernizovat postupy a technologie při pěstování a zpracování a omezit plýtvání. Svou roli v naplňování těchto cílů by měly sehrát vlády, soukromé společnosti, ale také široká veřejnost včetně dětí.

 


Co jsou to pepitky?

publikováno: 3.5.2021

O co tedy vlastně jde. Tato barevná zrnka vzhledem podobná těstovinové rýži jsou potravinovou surovinou složenou z luštěnin a přídavku zeleniny. Na trhu jsou k dostání tři druhy pepitek: zelené vyrobené z hrachu a cukety, červené, vyrobené z červené čočky a mrkve a žluté z cizrny a kukuřice.

Využití pepitek v pokrmech

Pepitky lze využít na nekonečně mnoho způsobů, nejen jako hlavní pokrm, dají se použít i jako přídavek do mnoha jídel, kde by to strávník opravdu nečekal. Dají se připravit na slaný způsob a jejich předností je, že se mohou zakomponovat i do pokrmů sladkých.

Konkrétně je možné pepitky použít jako zavářku do polévek, připravit jako přílohu například v kombinaci s mrkví, hráškem, kukuřicí či špenátem, zaměnit místo rýže do rizota, stejně tak přidat do mnoha salátů. Pepitky se hodí i do sladkých dezertů s mlékem, do lívanců a dle výrobce výborně fungují i v asijské kuchyni do různých zeleninových směsí, dále jako náplň do jarních závitků, či na přípravu sushi.

Příprava v kuchyni

Vypadají jako sušené těstoviny a podobně se i připravují, vaří se v osolené vodě 7?8 minut, jejich příprava je tedy opravdu rychlá. Důležitou informací také je, že se navaří 3?5krát. 

Doporučení výrobce:

množství na 1 porci

Do polévky jako zavářka:

10 g pepitek, vařit 8 minut

Bezmasý pokrm:

50 g pepitek ? vařit 8 minut v osolené vodě, slít a propláchnout

Dezert:

20 g pepitek, příprava v konvektomatu při 130 °C, 20 minut

Nutriční hodnoty pepitek

Pepitky se dle výrobce vyrábějí z luštěnin a přídavku zeleninové složky. Z hlediska dietního stravování je důležité napsat, že neobsahují lepek a jsou vhodné i pro veganský typ stravování, neboť neobsahují ani žádnou živočišnou složku. Pepitky vypadají trochu jako těstovinová rýže a shodně jako těstoviny se připravují. Pokud srovnáme složení pepitek a klasických těstovin, pepitky jsou bohatší na bílkoviny a vlákninu.

 

Tab.: Průměrné nutričních hodnoty pepitek a těstovin

Potravina 100 g

Energie (kJ)

Sacharidy (g)

Bílkoviny (g)

Tuky (g)

Dietní vláknina (g)

Pepitky z hrachu a cukety 

 1410

 51,8

22,5

2,0

9,1

Pepitky z čočky a mrkve

 1454

 54,6

23,0

2,2

6,7

Pepitky z cizrny a kukuřice

 1529

 58,6

16,5

5,3

7,0

Těstoviny dvouvaječné*

 1503

72,6

9,9

2,1

2,9

 

 


Mastné kyseliny v boji proti covidu

publikováno: 5.1.2021

Prevencí proti covidu je i správná výživa. Patří do ní mimo jiné omega-3 mastné kyseliny. Seznamte se se vším podstatným o těchto mastných kyselinách a také s tím, proč je v současné době tak důležité konzumovat jejich zdroje. Nevíte, které to jsou?

O účincích mastných kyselin omega-3 se neustále diskutuje. Tyto mastné kyseliny (MK) mají mnoho pozitivních účinků pro náš organismus, především pro naše srdce, cévy a mozek. Zajímavou informací v současném covidovém období jistě je, že nové vědecké výzkumy naznačují možný kladný účinek omega-3 MK v boji s tímto onemocněním.

Bohužel pro nás však konzumace zdrojů a tedy příjem omega-3 MK není v ČR právě na vysoké úrovni. Stejně tak jejich obsah ve školních obědech, kterými se zabývala rozsáhlá studie SZÚ (obsah nutrientů v pokrmech školního stravování 2015-2016). Ta mimo jiné zjistila, že prakticky všechny obědy byly na tyto MK s dlouhým řetězcem chudé.

Pojďme si ale vše říci od začátku a shrnout si pro nás to podstatné.

Proč jsou pro nás důležité

Název omega-3 vídáme i slýcháme v dnešní době z různých stran poměrně často, ať již je to z různých článků o výživě, výživových doporučení, reklam či z obalů některých potravin. Jde o typ mastných kyselin, které se vyskytují v tuku některých rostlinných a živočišných potravin.

Jejich konzumace má pro zdraví člověka zásadní vliv a je to neustále potvrzováno dalšími vědeckými studiemi:

  • Dostatečná konzumace snižuje riziko výskytu některých onemocnění srdce a cév.
  • Jsou významné pro vývoj mozku a zraku u dětí a důležité jsou i pro fungování mozku dospělých.
  • Klíčové jsou jejich protizánětlivé a protisrážlivé účinky.
  • V organismu pozitivně ovlivňují hladinu tuků, krevní tlak, imunitní funkce, dále stárnutí buněk a tím i celého organismu.
  • Pomáhají mírnit deprese, stavy úzkosti a také astma či lupénku.
  • Nové vědecké výzkumy navíc naznačují, že dostatečná konzumace omega-3 MK by mohla být nápomocná při boji s onemocněním koronaviru. Zdá se, že by mohly pomoci v ochraně plic a urychlit jejich regeneraci. Což v současné době, kdy covid značně poškozuje plíce některých pacientů, může být opravdu významné.

Vhodné potravinové zdroje

Z omega-3 mastných kyselin jsou pro náš organismus nejvýznamnější tři. Poskytují nám je především tyto skupiny potravin:

  • Některá olejnatá semena a ořechy (lněná semínka, vlašské ořechy, semínka dýně, chia, konopná), sójové boby a oleje z nich vyrobené ? např. lněný, řepkový, sójový, olej z vlašských ořechů a pšeničných klíčků. Tyto potraviny obsahují mastnou kyselinu, často se objevující pod zkratkou ALA, kterou si naše tělo neumí samo vytvořit, musíme ji tedy přijímat stravou.
  • Tučné ryby a výrobky z nich (například makrela, sleď, losos, sardinky, ančovičky, tuňák aj.). Tyto potraviny obsahují mastné kyseliny podstatné pro naše zdraví, můžete je znát pod zkratkami EPA a DHA. V lidském organismu vznikají z ALA, tato přeměna však není příliš vysoká. Proto je tak důležité tyto dvě mastné kyseliny konzumovat v dostatečném množství z potravin. Obecně mořské ryby jsou vhodnějším zdrojem omega-3 MK než ryby sladkovodní. Ze sladkovodních obsahují vyšší množství především úhoř, sumec a pstruh, který je z těchto ryb pro nás nejdostupnější. Zajímavostí ale je, že na trhu je možné v současné době koupit i kapra se zvýšeným množstvím omega-3 MK, kterého bylo docíleno použitím speciálního krmiva.
  • Dále existují na trhu i potraviny obohacené těmito mastnými kyselinami, například vejce (díky obohacené stravě nosnic), margariny, pečivo a již zmíněný kapr. Velmi příznivou informací také je, že v USA byla vyvinuta nová odrůda řepky, která obsahuje velmi významná množství omega-3 MK, které byly doposud získávány především z tučných ryb.

Vyvážený příjem mastných kyselin

Aby to nebylo tak jednoduché, v naší stravě existují i polynenasycené mastné kyseliny řady omega-6. Jejich hlavním zdrojem je slunečnicový olej, najdeme je ale i v mnoha dalších rostlinných zdrojích, jako jsou například kukuřičný, sójový, sezamový, aj. olej. Nedostatkem těchto mastných kyselin většinou netrpíme, spíše právě naopak. V naší stravě někdy bývá těchto mastných kyselin omega-6 až příliš mnoho na úkor mastných kyselin omega-3, a to je na škodu.

Z omega-6 MK se mimo jiné tvoří látky, které mohou podporovat srážení krve či stahování hladké svaloviny cév a působit prozánětlivě, tedy vlastně opačným účinkem než omega-3. A tady je ten zakopaný pes. Důležité je, aby omega-3 a omega-6 byly v rovnováze, někdy se uvádí ve vhodném poměru. Neznamená to tedy, že bychom se měli potravinám, které obsahují omega-6, vyhýbat, to určitě ne, jsou pro náš organismus stejně nezbytné, navíc je často nalezneme ve stejných zdrojích jako omega-3. Pouze bychom se měli více zaměřit na ty potraviny, kde je přítomen výhodnější poměr těchto MK, a to ve prospěch omega-3, například používat řepkový olej místo slunečnicového.

Jak naplnit potřebu omega-3 v praxi

Asi je zbytečné zde uvádět množství omega-3, které bychom měli denně zkonzumovat. V praxi je podstatné, že bychom do své stravy a stravy našich dětí měli pravidelně zařazovat pokrmy z ryb. Dostatečné množství nám zajistí zařadit pokrm z tučnějších ryb alespoň 2x týdně. Důležité je také pravidelně konzumovat potraviny bohaté na ALA.

Ruku na srdce ? konzumace ryb v ČR se sice postupně zvyšuje, stále ale není právě na nejvyšší úrovni. S naší spotřebou 5,6 kg ryb na obyvatele a rok (údaje z roku 2018) zkonzumujeme asi 3x méně ryb, než je průměr v zemích Evropské Unie. Pro porovnání Světová zdravotnická organizace doporučuje jako optimální konzumaci 400 g ryb za týden, což je cca 18 kg/rok.

Co můžeme pro navýšení množství těchto MK udělat ve školní jídelně? Zde přinášíme několik tipů.

  • Alespoň 2-3x za měsíc zařadit na jídelní lístek hlavní pokrm z ryb, občas připravit i rybí polévku, v MŠ pak alespoň 2x strávníkům připravit rybí pomazánku ? toto by mělo být minimální množství, které vám pomůže splnit spotřební koš ve skupině ryby. Zařazení ryb, či jejich přidání do pokrmu může být samozřejmě i častější. Na pomazánku jsou velmi vhodné například sardinky, šproty, sledě či ančovičky. Vynikající obsah omega-3 MK je v tresčích játrech (viz obsah omega-3 v rybích konzervách), jde však o vnitřnosti, které by neměly být na jídelním lístku dětí zařazeny příliš často, pro zpestření však proč ne.
  • Na přípravu pokrmů je vhodné používat kvalitní řepkový olej místo oleje slunečnicového. Řepkový olej má vhodnější poměr omega-3 a omega-6.
  • Do salátů lze kromě olivového oleje přidat i oleje jiné, na prostřídání například lněný olej či olej z vlašských ořechů. Cena je poměrně vyšší, ale na druhou stranu stačí použít jen malé množství. Důležité je skladovat tyto oleje v chladu a ve tmě.
  • Do sladkých pokrmů přidávat pomleté vlašské ořechy. Výborným zdrojem omega-3 jsou i semena lněná, je důležité ale poznamenat, že pokud chceme, aby naše tělo využilo i živiny schované uvnitř, je nutné tato semínka pomlít nebo podrtit, jinak je lněné semínko výborným projímavým prostředkem (spolu s dostatečným množstvím vody), ale omega-3 MK z něj využít nedokážeme. Na sladké kaše můžeme použít i malé množství lněného oleje či oleje z vlašských ořechů, jejich chuť je oříšková a může zajímavě ozvláštnit klasický pokrm.
  • Ve studené kuchyni ? například na namazání pečiva či do pomazánek ? je vhodné zařadit kvalitní roztíratelné rostlinné tuky tzv. margariny s obsahem omega-3 MK.

Povídání o jídle : 2 stránka z 6

Motto