Zařízení školního stravování Aš

Na téma zdravé stravy se objevují nejrůznější informace a doporučení. V současné době je trendy používat co nejčerstvější potraviny, a pro děti obzvlášť. Proč je na polotovary nahlíženo tak negativně ...

Ve školních jídelnách se nebojíme experimentovat, vařit nová jídla a využívat netradiční suroviny. Potřebná je chuť zkoušet něco nového a rozšiřovat si vědomosti v široké nabídce surovin. A o chuť – o ...

Jarní bylinky a jejich využití v kuchyni

Při jarních procházkách můžete v probouzející přírodě, v níž se vše začíná zelenat a paprsky začínají nabírat na síle, nasbírat volně rostoucí bylinky a vykouzlit z nich v kuchyni svěží jarní pochoutky. Dopřejete tak svému tělu očistnou kúru a mimo jiné i dávku důležitých vitamínů a minerálů, které po dlouhé zimě rozhodně potřebuje.

Ve velké části Evropy včetně Česka planě roste medvědí česnek, jehož typická štiplavá vůně a o poznání jemnější chuť po česneku dodá mnoha pokrmům ten správný šmak. Květy medvědího česneku výrazně voní, jeho typické přízemní podlouhlé listy jsou podobné listům konvalinek. Nejsilnější chuť z celého medvědího česneku mají pacibulky. Nasekané listy můžete použít do tvarohové či sýrové pomazánky, v teplé kuchyni se pak výborně hodí k ochucení bramboráků, polévek či omáček, bude se vyjímat i ve velikonoční nádivce.

A jaká by byla velikonoční nádivka, kdyby v ní chyběly mladé kopřivy? Ty se doporučují sbírat zhruba do poloviny května, pak ztrácí na síle. Kopřivy blahodárně působí na celkovou očistu, prospívají zejména ledvinám, proti zánětům, chudokrevnosti a na revma. Z jejích lístků můžete připravit vynikající kopřivový špenát či polévku, využití najde i všude tam, kde bychom použili pažitku nebo petrželku. Mezi prvními jarními květinami, které rozkvétají na travnatých plochách a mají blahodárné účinky na lidský organismus, najdeme napříkladsedmikrásky a pampelišky.

Drobné květy sedmikrásek zpestří zeleninové i ovocné saláty, kandované v cukru pak dokonale ozdobí obložené mísy a zákusky. Do zeleninových salátů se hodí i mladé jemně nahořklé lístky pampelišky. Při konzumaci čerstvých listů ale opatrně, dospělý by neměl sníst víc než jednu hrst, větší množství by totiž mohlo způsobit zažívací problémy.

Můžeme brzy ochutnat ředkvičky, jarní cibulku, petrželku, první listy salátů a pažitku. Díky bylinkám můžeme tvořit v kuchyni zázraky. Dodají jídlům chuť vůni a jsou krásnou ozdobou. Obsahují spoustu výživných i léčivých látek

Petržel ? je bohatá na karoten, vitamín C a minerály. Podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení, čistí játra a ledviny. Působí proti nadýmání. Nať obsahuje hodně chlorofylu a karotenu, který je nezbytný pro dobrý stav zraku, sliznic, pokožky, nehtů, vlasů, kostí a krve.

Pažitka ? obsahuje vitamíny  C, B  a karoten, vápník, draslík, sodík, fosfor a železo. Podporuje trávení a chuť k jídlu. Snižuje krevní , podporuje krvetvorbu a uklidňuje.

Bazalka ? podporuje trávení, povzbuzující účinky éterických olejů působí proti vyčerpanosti a únavě. Působí proti nadýmání.

Pórek ? má podobné vlastnosti jako kuchyňské cibuloviny, ale je jemnější, stimuluje chuť k jídlu, pročišťuje ucpané dýchací cesty a je močopudný. Osvědčil se při léčbě jater a žlučníku. Léčí kožní plísně. Mangan v pórku podporuje metabolismus, barvu vlasů a pleti. Selen posiluje imunitu.

Estragon ? má vynikající účinky na trávení, zvyšuje chuť k jídlu, působí proti kornatění cév a také močopudně. Přispívá ke snížení krevního tlaku.

Libeček ? podporuje trávení, má příznivý vliv na žlučník, rozpouští žlučové a ledvinové kameny. Čistí krev a pomáhá při únavě, zchátralosti, vyčerpanosti, slabosti a nechuti do čehokoliv a na cokoliv.

Majoránka ? působí při nespavosti, zklidňuje nervovou soustavu, podporuje trávení, tlumí křeče v břiše. Má protizánětlivé účinky a působí močopudně.

Rozmarýn ? obsahuje silice, třísloviny a hořčiny. Má dezinfekční a protizánětlivé účinky, užívá se při depresi, proti migréně, při žlučníkových potížích. Pomáhá při nechutenství a má protikřečové účinky.

Kopr ? má výraznou nasládlou chuť a vůni, obsahuje vitamín C. Působí proti nadýmání, škytavce a nechutenství. Má močopudné a uklidňující účinky. Doporučuje se kojící účinky. Doporučuje se kojícím matkám, podporuje tvorbu mléka.

Pepitky 

Pepitky byly představeny na školení Nové trendy v moderním vaření a již na krajských konferencích se o nich živě diskutovalo a názory byly opravdu rozličné.

O co tedy vlastně jde, co to jsou pepitky? Tato barevná zrnka vzhledem podobná těstovinové rýži jsou potravinovou surovinou složenou z luštěnin a přídavku zeleniny. Na trhu jsou k dostání tři druhy pepitek: zelené - vyrobené z hrachu a cukety, červené - vyrobené z červené čočky a mrkve a žluté - z cizrny a kukuřice.

Využití pepitek v pokrmech

Pepitky lze využít na nekonečně mnoho způsobů, nejen jako hlavní pokrm, dají se použít i jako přídavek do mnoha jídel, kde by to strávník opravdu nečekal. Dají se připravit na slaný způsob a jejich předností je, že se mohou zakomponovat i do pokrmů sladkých.

Konkrétně je možné pepitky použít jako zavářku do polévek, připravit jako přílohu například v kombinaci s mrkví, hráškem, kukuřicí či špenátem, zaměnit místo rýže do rizota, stejně tak přidat do mnoha salátů. Pepitky se hodí i do sladkých dezertů s mlékem, do lívanců a dle výrobce výborně fungují i v asijské kuchyni do různých zeleninových směsí, dále jako náplň do jarních závitků, či na přípravu sushi.

Příprava v kuchyni

Vypadají jako sušené těstoviny a podobně se i připravují, vaří se v osolené vodě 7-8 minut, jejich příprava je tedy opravdu rychlá. Důležitou informací také je, že se navaří 3-5krát. 

Nutriční hodnoty pepitek

Pepitky se dle výrobce vyrábějí z luštěnin a přídavku zeleninové složky. Z hlediska dietního stravování je důležité napsat, že neobsahují lepek a jsou vhodné i pro veganský typ stravování, neboť neobsahují ani žádnou živočišnou složku. Pepitky vypadají trochu jako těstovinová rýže a shodně jako těstoviny se připravují. Pokud srovnáme složení pepitek a klasických těstovin, pepitky jsou bohatší na bílkoviny a vlákninu.

Víte, které potraviny obsahují nejvíce jódu?

Na 6. březen spadá Mezinárodní den jódu, a proto si pojďme připomenout, proč je jód pro tělo tak důležitý. Díky jodizaci soli, která začala v České republice ve 40. letech minulého století, se s těmi, kteří by trpěli absolutním nedostatkem jódu, prakticky nesetkáme. Nedostatek jódu v těhotenství dříve vedl k mnoha vývojovým poruchám včetně poruch intelektu. Na zdraví se ale projeví i nízký deficit jódu. Na rozdíl od přímořských národů, které díky časté konzumaci ryb mají jódu dostatek, my na jeho dostatečný přísun musíme dbát.

Nedostatek jódu v organismu

K vážným poruchám intelektových funkcí dnes již nedochází, ale na zdraví organismu se projeví i jeho méně závažný nedostatek. Nedostatek jódu může negativně ovlivňovat psychický a tělesný vývoj plodu a kojenců. U dospělých se deficit jódu může projevit poruchami pozornosti, suchou kůží, zácpou, chudokrevností, pocitem chladu v končetinách, únavou a tzv. strumou (vole) v důsledku zvětšení štítné žlázy, provázené dalšími zdravotními obtížemi. U žen může docházet k poruchám menstruačního cyklu, problémům s otěhotněním a nádorovým bujením v prsou. Mezi jedince ohrožené nedostatkem jódu patří nejen těhotné a kojící ženy, ale i ti, kteří se vyhýbají živočišným produktům (vegetariáni a vegani) a konzumenti nejodidované soli.

Jód v potravinách

Jód patří mezi esenciální minerály, které musíme přijímat prostřednictvím stravy. Dospělý člověk by měl přijmout denně 150 mikrogramů jódu, těhotné a kojící ženy by měly příjem zvýšit až na 250 mikrogramů denně. Při správném složení stravy a díky široké nabídce potravin na trhu není těžké tohoto množství dosáhnout. Některé potraviny obsahují jódu méně, některé více. My vám přinášíme seznam těch, které jsou na jód nejbohatší.

• Mořské řasy Patří mezi nejbohatší zdroje minerálů, vitamínů a antioxidantů. Jsou velmi důležitým zdrojem jódu, i když obsah jódu v mořských řasách závisí na tom, odkud pochází. Nejvíce jódu má červená řasa kombu kelp, kterou lze zakoupit jako prášek nebo sušený produkt. Používá se nejčastěji jako součást japonského vývaru dashi. Mezi červené řasy se řadí také řasa wakame, kterou můžeme znát jako přísadu miso polévky. Nejméně jódu má hnědá řasa nori, používaná na výrobu sushi.
• Mořské ryby Odborníci na zdravou výživu doporučují zařadit ryby do jídelníčku minimálně dvakrát týdně. Vhodná je např. aljašská treska či tuňák. Jedna porce tresky (cca 85 gramů) obsahuje zhruba 42-66 % množství jódu, které organismus denně potřebuje. Mořské ryby nejsou jen bohatým zdrojem jódu, ale také vysoce kvalitních bílkovin a vitamínu D. Pravidelná konzumace ryb navíc snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
• Mléko a mléčné výrobky Výrobky jsou významných zdrojem jódu, ale jeho obsah v jednotlivých produktech se liší. Jedním z nejbohatších zdrojů je tvaroh, mléko a jogurty.
• Vejce - Většinu jódu najdeme ve vaječném žloutku. Jedno velké vejce obsahuje 16% denní dávky jódu. Kromě jódu vejce navíc obsahuje také bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály.
• Švestky - Sušené švestky Jsou nejen bohaté na jód, ale také na řadu vitamínů (vitamín K, vitamín A, draslík, železo) a dalších živin. Konzumace švestek pomáhá chránit organismus před kardiovaskulárními onemocněními a rakovinou tlustého střeva. Švestky jsou také skvělým pomocníkem při hubnutí, protože snižují chuť k jídlu.

Doplňky stravy s jódem

Patříte-li mezi ty, kteří se nedostatku jódu obávají, obohatit svůj jídelníček můžete také vhodnými doplňky stravy. Přírodní zdroj jódu z mořských řas naleznete v doplňku stravy Jód ? Výtažek z Kelpu. Pouze jedna tableta jódu denně přispívá k normální tvorbě hormonů a normální funkci štítné žlázy, podporuje normální činnost nervové soustavy, pomáhá udržet normální stav pokožky a přispívá k normálnímu energetickém metabolismu.
 

6. březen ? Den jódu

Dne 6. března si připomínáme Den jódu, který vyhlásil poprvé Český výbor pro UNICEF v roce 1999 ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. Jód je stopový prvek, který je pro lidský organismus nezbytný zejména pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Tyto hormony ovlivňují správný růst a vývoj všech tkání a orgánů, funkci mozku, nervů, svalů i rozmnožovacích orgánů. Jód je nepostradatelný zejména pro zdravý vývoj plodu a dítěte v raném období života.

Nedostatek jódu, respektive hormonů štítné žlázy, se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. struma, vole), může způsobit zvýšenou únavnost, nesoustředěnost, zpomalení reflexů, suchost kůže, pocit chladu v končetinách, zvýšení tělesné hmotnosti; u žen dochází k poruchám menstruačního cyklu a k problémům s otěhotněním či donošením dítěte. V minulosti byl nedostatek jódu provázen výskytem poruchy mentálního a tělesného vývoje, nazývané kretenismus; u nás se v současné době díky zavedeným opatřením tato porucha již nevyskytuje. Primární příčinou jódového deficitu je nízká hladina jódu v prostředí, respektive v potravě.

Česká republika patří vzhledem ke své geologické poloze k zemím více ohroženým nedostatkem jódu. Tato situace je u nás již od padesátých let minulého století řešena jódovou profylaxí založenou na suplementaci jedlé soli. V současné době je v České republice podle údajů Ministerstva zdravotnictví ČR přívod jódu dostatečný a jódový deficit je u nás pokládán dle kritérií WHO za zvládnutý. Řešení jódového deficitu je však dynamický proces, proto sledování úrovně zásobení populace jódem vyžaduje trvalou systematickou pozornost. Komplexním řešením této problematiky se zabývá od roku 1995 Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotním ústavu v Praze, ve které jsou zastoupeni odborníci z rezortu zdravotnictví, zemědělství, potravinářského i farmaceutického průmyslu. Tato Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu spolupracuje s Mezinárodní organizací pro prevenci chorob z nedostatku jódu při WHO. Zdrojem jódu jsou mořské ryby a další produkty z moře, dále mléko a mléčné výrobky. Jód je obsažen také v pekařských a masných výrobcích, pokud výrobce používá sůl obohacenou jodem. Pro optimální příjem jodu bychom měli do jídelníčku zařadit alespoň 2x týdně mořské ryby a 2x týdně mléko a mléčné výrobky. Při přípravě pokrmů používáme sůl s jodem, avšak tuto je důležité používat pouze v doporučeném množství, aby nedocházelo k zatěžování organismu sodíkem (denní doporučené množství soli je 5 g).

Řapíkatý celer a zdraví

Celer si nejčastěji představíme jen jako nezbytnou součást zeleninové polévky. To je ale velká škoda, protože jeho účinky pro zdraví a imunitu jsou opravdu úctyhodné. Tušili jste například, že celer působí antisepticky a obsahuje velké množství prospěšných vitamínů a minerálů?

Historie využití celeru ve všech jeho podobách sahá už do starověku. Jeho listy sbírali už staří Římané, Řekové a Egypťané. Používali je nejenom jako koření, ale přisuzovali mu i afrodiziakální účinky. Do naši provenience se dostal až v 17. století a to přímou cestou z Itálie.

Víte, že: zatímco ve střední Evropě je oblíbený celer bulvový, Francouzi, Španělé nebo Američané používají k přípravě jídla téměř výhradně celer řapíkatý? A jeho podzemní část často nejsou schopni ani identifikovat.

PROČ NÁS ŘAPÍKATÝ CELER UMÍ OCHRÁNIT PŘED MIKROORGANISMY?

Specifická chuť a vůně celeru už odradila celou řadu konzumentů. Všechno je ale jen otázka zvyku. Vždyť malé děti musí ochutnat nový druh jídla až patnáctkrát, aby si zvykly na jeho chuť. A ani u dospělých to není jiné. Řada lidí vám potvrdí, že přes počáteční odpor se lze projíst i k olivám nebo třeba k mořským plodům. A stejné je to i celerem.

Jeho kořenité aroma a vůně navíc není samoúčelná. Způsobují ji éterické oleje, které rostlinu celeru chrání před nevítanými mikroorganismy, jakými jsou plísně, viry nebo bakterie. A tytéž éterické oleje dokáží při konzumaci celeru prostoupit našimi sliznicemi (ústy, žaludkem a střevy) a cíleně zaútočit tam, kde je to zrovna potřeba.

Chrání a desinfikují náš zažívací trakt a dokáží působit i v jiných částech našeho těla, zejména v ledvinách a močových cestách. Celer se tak velmi dobře uplatní jako podpůrná léčba při celé řadě onemocnění. Při zánětech dýchacích cest kupříkladu čistí nosní a krční sliznice a pomáhá rozpouštět hleny. Nejlépe se uplatní v syrovém stavu, takže si s chutí připravte celerový salát, pomazánku z řapíkatého celeru nebo jednoduše použijte odšťavňovač a přidejte celer do svého oblíbeného smoothie.

PROSPĚŠNÉ VITAMÍNY A MINERÁLY V CELERU

Pojďme se nyní na celer podívat z hlediska nutriční hodnoty. Jaké vitamíny a minerály v něm najdeme zastoupené nejhojněji?

• Listy celeru obsahují množství vitamínu C (dokonce více než citron), takže pomáhají budovat naši imunitu.
• Vitamíny skupiny B jsou v něm také hojně zastoupeny, potřebují je naše nervy, ale i pokožka, nehty a zdravě fungující zažívání.
• Vitamín A podporuje tvorbu zrakového pigmentu a působí proti vzniku šerosleposti.
• Z dalších vitamínů můžeme jistě jmenovat vitamín K (nutný pro správnou srážlivost krve a mineralizaci kostí) a vitamín E.
• Nejvýznamnějšími minerály jsou jód, zinek, vápník, sodík, železo, chrom, draslík a hořčík.
• Obsahuje rovněž fytochemikálie, které stimulují tvorbu bílých krvinek a působí tak preventivně proti rakovině a dalším onemocněním.

Těstoviny mají dnes svátek, popřejte špagetám i vrtulím!

Mezinárodní den těstovin byl stanoven na 25. října a slaví se od roku 1998. Jeho cílem bylo zpopularizovat těstoviny, což se evidentně povedlo. Každý obyvatel ČR podle statistik snědl v roce 2018 přes 8 kilo těstovin! Přitom v roce 2010 to bylo kolem 7 a v roce 1995 jen 3,8 kilogramu. Těstoviny jsou tedy velmi oblíbené, a proto se sluší jejich svátek oslavit... a třeba se o nich i něco dozvědět.

Každý si pod pojmem těstoviny asi představí něco jiného, tedy hlavně co se tvaru týče. Vyhláška Ministerstva zemědělství je definuje jako ?potraviny vyrobené tvarováním nekynutého a chemicky nekypřeného těsta připraveného zejména z mlýnských obilných výrobků nebo jejich směsí.

Mohou být z různých druhů mouky, tedy pšeničné, semolinové, žitné, špaldové, kukuřičné, pohankové, rýžové, amarantové. Dělí se také na vaječné a nevaječné, sušené a nesušené. Podle použití pak rozlišujeme zavářkové a přílohové. Podle tvaru protlačované nebo řezané.

Rozeznáte penne od linguine?

Každá domácnost má své nejoblíbenější těstoviny, ale statistika říká, že nejprodávanější jsou u nás bezvaječná vřetena, za nimi jsou špagety, pak kolínka a polévkové nudle. Vy byste možná jmenovali ještě fleky nebo mašličky a milovníci italské kuchyně by zase vysypali z rukávu přesné názvy klidně i několika desítek druhů. Ale asi nikdo nemůže znát všechny ? je jich prý po světě až na šest set.

Liší se od sebe tvarem, ale i tím, do jakého pokrmu se hodí. Proto nabízíme přehled těch nejběžnějších a jejich nejlepší využití:

• Penne - trubky s rýhou a šikmým koncem, dobré k sýrovým a smetanovým omáčkám.
• Spaghetti - špagety jsou tenké provázky, ideální k rajčatovým omáčkám, jsou klasikou mezi těstovinami.
• Fusilli - spirály, ze kterých jsou dobré saláty, ale hodí se i k omáčkám.
• Maccheroni - česky makaróny, silnější špagety, ale duté, doporučují se k řidším omáčkám.
• Farfalle - mašličky, vhodné do salátů i pokrmů s kousky zeleniny, masa a šťávou či omáčkou.
• Tagliatelle - široké nudle, vhodné k omáčkám.
• Linguine - užší lasagne nebo placaté špagety, hodí se k mořským plodům nebo se do nich dává pesto.
• Cannelloni - velké roury nebo závitky, které se plní masem, špenátem, sýrem s bešamelem nebo rajčatovou omáčkou.
• Fettuccine - silnější tagliatelle, vlastně pásky z těsta, hodí se k těžším omáčkám.
• Ravioli - různě plněné taštičky: masem, špenátem, sýrem.
• Tortelinni - plněné těstoviny, většinou ve tvaru prstýnku.
• Pappardelle - stočené, různě široké nudle (2?4 cm), hodí se také k omáčkám.

Na světě je mnoho stovek druhů těstovin, některé se hodí do omáček, jiné spíš do salátů.

Proč si dopřát těstoviny?

Těstoviny jsou v kuchyni skvělým parťákem pro začínající kuchaře, protože jejich příprava je snadná a většinou netrvá dlouho. Doporučují je i výživoví poradci, kteří je ale radí kombinovat se zeleninou, rybami nebo mořskými plody a jíst je spíš jako přílohu než hlavní jídlo, tedy dát si jich málo. Ostatně mezi těstoviny patří i kuskus, který najdete v mnoha zdravých receptech.

Kvalitní těstoviny z tvrdé pšenice jsou oblíbené i proto, že mají nižší glykemický index ? ovšem ten se zvyšuje, pokud těstoviny neuvaříte na skus, ale rozvaříte je. Ty vás zasytí na kratší dobu. O špagetách jako o základu své krásy ráda povídá slavná Sophia Loren.

Kromě komplexních sacharidů obsahují těstoviny i vitaminy B a různé minerály. Ty celozrnné jsou pak i dobrým zdrojem vlákniny ? mají kolem 8 g na 100 g těstovin. Ty z bílé mouky jen kolem 3 g vlákniny, a právě proto se doporučuje jejich kombinace se zeleninou.

Věděli jste, že se v říjnu slaví Mezinárodní den jablek? Znáte konkrétní důvody, proč je jablko tak významné?

Svátek vznikl v Anglii, kde mají přísloví: "Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí".
U nás je podobné: "Denně jedno jablko, k doktoru daleko."

Jablka pro zdraví a detoxikaci. Obyčejné ovoce s neobyčejnými vlastnostmi :-)

Tuzemský elixír zdraví a mládí

Nabídka ovoce v obchodech a na trzích je v současnosti neuvěřitelně široká a stále se rozrůstá. Každý den můžeme vybírat mezi mnoha různými plody, které lákají nevšedními tvary, barvami či vůněmi. Na dosah ruky máme ovoce pocházející z těch nejexotičtějších míst naší planety. Tradiční jablka proto dnes stojí tak trochu stranou. To však nic nemění na tom, že právě jablka jsou tuzemským elixírem zdraví a mládí.

V našich končinách představují snadno dostupný a cenově přijatelný zdroj řady cenných bioaktivních látek, které jsou prospěšné pro fungování celého lidského organismu. Jablka jsou přitom také skvělou součástí dietního nebo detoxikačního jídelníčku.

V tomto článku se na jablka, obyčejné ovoce s neobyčejnými vlastnostmi, zaměříme.

Je totiž doba podzimní sklizně, a tak informace o účincích a využití jablek jistě přijdou vhod.

O tom, že jablka s 85 % vody, nízkou kalorickou hodnotou, ale vysokým obsahem nutričně zajímavých látek, ideálně zapadnou do zdravé výživy, není pochyb. Méně známé je to, že konzumace jablek funguje jako prevence rakoviny střeva. Jablka příznivě ovlivňují činnost střev, podporují trávení a metabolismus, pomáhají také od některých zažívacích potíží.

World Food Day (WFD) je dnem akcí proti hladu a byl založen Organizací pro výživu a zemědělství Food and Agriculture Organization (FAO) jako  specializovaná agentura OSN, v roce 1979. Datum 16. října bylo zvoleno jako připomínka výročí založení FAO v roce 1945.

V tento den bychom si měli připomenout stálý problém nedostatku potravy v některých rozvojových zemích, kde často na hlad a podvýživu umírají zejména děti a s tím spojený další problém, který je opačný a týká se ""vyspělé"" části světa - obezitu, přejídání se a nezdravá strava, kterou trpí jak dospělí a samozřejmě i jejich děti, neboť stravování je základní potřebou a dítě nejčastěji získává návyky od svých rodičů. "

Světový den výživy není jen pro odborníky. Jak se můžeme zapojit my, spotřebitelé?

Musíme si uvědomit, že my spotřebitelé nejsme jen pasivní jedlíci! I my všichni se můžeme stát potravinovými hrdiny. Máme schopnost pozitivně ovlivňovat to, co se vyrábí, tím, jaké potraviny si vybíráme. Každý tak může přispět k udržitelnějším potravinovým systémům, tím, že se zdravé jídlo stane součástí jeho životního stylu.

Můžeme začít např. tím, že budeme jíst více zdravých, lokálních a sezónních potravin, nebudeme potravinami plýtvat, budeme k jídlu přistupovat s respektem a budeme si vážit práce lidí, kteří se na jeho výrobě podíleli nebo se dokonce pokusíme vypěstovat si některé potraviny sami doma. Důležité je jít dobrým příkladem našim dětem.