Zařízení školního stravování Aš

příspěvková organizace


Aktuality

13.5.2020
Opět vaříme pro naše strávníky na školách

Oznámení !!! Od 25. 5. 2020 opět vaříme pro naše strávníky na školách. Aby [...]

13.5.2020
Provoz na školách

Kolem znovuobnovení provozu školních jídelen a návratu strávníků do školních [...]

23.3.2020
Změna jídelníčku 24.3.2020

Změna jídelníčku: Místo pštrosího vejce bude sýrová smaženka.   Děkuji [...]

Všechny aktuality »


Povídání o jídle

6.3.2018
Mezinárodní den jódu

Jeden z nejdůležitějších stopových prvků v našem těle, který z velké části ovlivňuje náš celkový zdravotní stav. Víte, kam až může vést jeho nedostatek? A víte, že dnes je mezinárodní den jódu?

Jaký má jód vliv na naše tělo?

Název této minerální látky byl odvozen z řeckého slova iódés, což znamená fialový. Výzkumy potvrdily, že je tento stopový prvek zcela nepostradatelný pro správné fungování štítné žlázy. Ta zajišťuje odebírání jódu z krve, který následně využívá k tvorbě vlastních velmi důležitých hormonů, jejichž funkcí je usměrňování všech důležitých biochemických funkcí v lidském těle. Hormony štítné žlázy ovlivňují především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jejich nedostatek negativně ovlivnit inteligenci (vývojová porucha kretenismus). Další významnou úlohou jódu je regulace rychlosti tělesného metabolismu. Má také uklidňující vliv a pozitivně působí na kvalitu vlasů, zubů a kůže. Další pozitivní vlastností je, že pomáhá udržovat obranyschopnost organismu. Doporučená denní dávka závisí na věku člověka.

  • Kojenci 50 ? 80 ?g*/den,
  • předškoláci 100 - 120 ?g/den,
  • školáci 120 ? 180 ?g/den,
  • dospívající a dospělí 200 ?g/den,
  • těhotné ženy až 230 ?g/den
  • kojící matky dokonce 260 ?g jódu denně.

Pro přesnější představu, 100 g lososa obsahuje 200 ?g jódu, tedy 100% z DDD pro dospívající a dospělé. Makrela (100 g) například obsahuje 49 ?g a mléko (100 ml) 30 ?g.

Kde se nachází?

Člověk jód přijímá skrze potraviny a jeho množství se odvíjí od toho, kolik se tohoto minerálu nachází v půdě. Největší zásobárnou jsou ale moře a oceány, a to proto, že byl tento prvek z půdy postupně vyplavován dešti. Zpět na zem se jód dostává skrze odpařování, v podobě srážek, ale už jen v omezeném množství.

V půdě vnitrozemských oblastí, tedy i u nás, jódu z přirozených zdrojů není příliš mnoho. Tento problém se řeší tzv. průmyslovým jódováním, tedy přidáváním prvku do kuchyňské soli, a do krmiv užitkových zvířat. Jodizovaná sůl se používá ke zpracování masa a mléčných výrobků a do půdy se navíc dostává skrze organická hnojiva. Dlouhodobým či rizikovým nedostatkem jódu v dnešní době v České republice netrpí skoro nikdo.

Určitě není na škodu, dopřát si jednou za čas mořské plody. Když konzumujete ryby, mušle, krevety nebo třeba mořské řasy přibližně dvakrát do týdne, hladina jódu se ve vašem těle přirozeně zvýší. Kromě mořských plodů ho obsahuje také mléko a mléčné výrobky. Z ovoce to jsou zejména banány, jablka, broskve, třešně nebo borůvky, ze zeleniny doporučujeme brokolici, hrášek, kapustu, mrkev, špenát, brambory či žampiony.

Všeho s mírou

Určitě si dokážete představit, že nedostatek důležité látky, se na fungování organismu nějak projeví. Konkrétně nízká hladina jódu může mimo jiné zapříčinit obezitu, poruchu růstu i mentální poruchy. Stejně tak bušení srdce, nedokrvení končetin, zácpu nebo únavu. Asi největší vliv má jeho nedostatek na štítnou žlázu, která se v takovém případě nepřirozeně zvětšuje, což se navenek projeví jako struma, lidově ?vole?.

Přemíra jódu, ale rovněž může způsobit zdravotní problémy jako například vyčerpání, únavu, suchou kůži, přibývání na váze či deprese. Odborníci také upozorňují, že lidé ve střední Evropě si na nižší množství tohoto stopového prvku v potravě, v porovnání s přímořskými oblastmi, již zvykli. Proto není dobré vrhnout se ze strachu z nedostatku jódu rovnou na potravinové doplňky nebo konzumovat přemíru mořských ryb. Žádného prvku bychom v těle neměli mít ani málo, ani mnoho. Nejlepší je zaměřit se na pestrou a vyváženou stravu. A zda je váš jídelníček správně sestaven, můžete ověřit v aplikaci Víte co jíte?.

Zajímavost na závěr

Jód byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Bernardem Courtoisem. O celých 188 let později, tedy v roce 1999 bylo datum 6. března vyhlášeno jako Mezinárodní den jódu. Je to den, který nám má připomenout právě Courtoisův významný objev, a samozřejmě nepostradatelnost jódu pro náš organismus. Takže nezapomeňte, 6.3. si  můžete udělat malou oslavu a připravit třeba lahodného lososa.